Ceny kakaa a příjmy farmářů

Výroba čokolády je vzkvétající byznys, ve kterém velké společnosti generují obrovské zisky. Zatímco tyto korporace mezi sebou soutěží o to, která z nich bude mít větší podíl na trhu, miliony pěstitelů kakaa na to doplácejí v podobě snižujících se příjmů. V roce 2012 měl celý trh s čokoládovými cukrovinkami obrat cca 80 miliard dolarů a podle odhadů by měl v roce 2014 činit 88 miliard.Tabulka 1: Obraty nejvýznamnějších výrobců čokolády a jejich podíly na trhu

V rámci celého obchodního řetězce je generován největší zisk až ve chvíli, kdy se kakao dostane do zemí globálního Severu. Mezitím musí mnoho farmářů a pěstitelů kakaa v zemích globálního Jihu vyžít s 25 korunami na den, což je částka, která nepřesahuje ani hranici absolutní chudoby.

Pěstitelé kakaa dostanou kolem 6 % z ceny, kterou spotřebitelé zaplatí za tabulku čokolády. V osmdesátých letech tvořil tento podíl celých 16 %.

Tabulka 2: Podíl z prodeje běžné tabulky čokolády (100g, 20 Kč). 

 

Nízké a nejisté ceny kakaa

Zatímco se zisky nadnárodních zpracovatelů čokolády v osmdesátých letech zvýšily, snížily se ceny kakaových bobů na polovinu (včetně započítání inflace).

Další aspekt problému je to, že pěstitelé dostávají pouze část z ceny na světovém trhu. Příčinou jsou místní obchodní struktury, daně a také kvalita kakaa. Např. farmáři v Pobřeží Slonoviny získávají v posledních deseti letech pouze 40 až 50 % z ceny na světovém trhu s kakaem. Tito lidé se totiž neorganizují do družstev, aby měli lepší vyjednávací pozici na trhu. Zároveň nerozumí základním pravidlům mezinárodního obchodu a jsou odkázáni na prostředníky, kteří jim sami diktují cenu, kterou jim za jejich úrodu zaplatí.

Tabulka 3: Ceny kakaa v letech 1980-2012

Nestálost cen kakaa

 

Nejisté příjmy pěstitelů kakaa jsou také způsobeny nestálosti ceny této komodity. Tu ovlivňují nízké objemy úrody během onemocnění plodiny a napadení škůdci, výkyvy počasí jako jsou velká sucha, ale i politická nestabilita a nepokoje v zemích, kde se kakao pěstuje. Zatímco dobrá úroda může vést k poklesu cen kakaa, naopak úroda špatná vede ke zvyšování cen a mohou ji také vyvolávat spekulace na burze s kakaem. Pro spekulanty je nestálá cena kakaa velmi lukrativní, protože jim může v budoucnu, kdy ceny se ceny kakaa zase zvýší, přinášet vysoké zisky.

Obchodníci s kakaem dokáží kompenzovat nestálost ceny kakaa zajištěním velkých skladových zásob a kontrolou objemů prodaných na trhu. Naopak farmáři musí téměř vždy prodávat svou úrodu okamžitě, jinak by byli bez finančních prostředků a zároveň nemají, kde své zásoby skladovat.

Důsledky nízkých příjmů farmářů

Důsledkem nestálosti a poklesu cen kakaa spolu se zvyšujícími se provozními náklady na pěstování této plodiny jsou ekonomická nejistota a chudoba milionů pěstitelů kakaa. I přes předpokládanou rostoucí poptávku o téměř 20 % v následujících letech a rostoucí příjmy výrobců čokolády, není schopno mnoho farmářů pokrýt ani životní náklady. Je tedy zřejmé, že pěstitelé kakaa tvrdě doplácí na úspěchy čokoládového průmyslu.

Nedostatečné příjmy jsou pak důsledkem dalších vážných sociálních a environmentálních problémů. Farmáři si nemohou dovolit investovat do svých farem, snižují platy námezdní síle, svým pracovníkům nemohou poskytnout svým pracovníkům dobré pracovní podmínky a v nejhorších případech jsou nuceni využívat dětskou práci. V naději na vyšší výdělek osazují veškerou svou zemědělskou půdu kakaovníky, což se často děje na úkor udržitelného, ekologického a diverzifikovaného zemědělství.